Komunikace s Přírodou

Komunikace s Přírodou

Mluvíte někdy se stromy, pokojovkami nebo na zahradě se zeleninou ? Že se Vám to zdá být legrační ? Pak vězte, že podle vědců děláte pro psychiku a zdraví svých rostlinných svěřenců jedině dobře. Ostatně, i na naši psychiku má tahle, pro někoho legrační činnost vliv. Nikdy nezapomenu na moji babičku, která byla pověstná svojí dovedností vypěstovat snad cokoliv, na co si jen vzpomenete. Často jsem jí s němým úžasem pozorovala, s jakou pečlivostí a obřadnou úctou, v posvátném klidu, tiše rozmlouvá se svými květinami. Dodnes nevím, jestli se mi to jen zdálo, ale tehdy bych přísahala na svou smrt, že vidím, jak se babiččiny pokojovky spokojeně tetelí pod jejíma rukama. Vždy jsme jí škádlili, že kdyby zasadila víčko od piva, určitě by jí vyrostlo pivo

No a asi od té doby věřím na víly, skřítky a taky na schopnost mluvit s rostlinami i stromy…

Věřím, že každý strom i rostlina kvituje lásku člověka vděčností a láskou. Velká zahradnice asi nikdy nebudu, ale jednu věc jsem se od babičky naučila. Komunikovat se svými bylinkami, a stromy v přírodě. Dnes jsou stromy mými kamarády, za kterými chodím skoro každý den pro radu, inspiraci nebo pro energii. Dávají mi sílu překonat složité životní situace, ukazují mi, jak vidět vše z nadhledu a z jiného úhlu pohledu. Objevuji díky nim svůj potenciál, své nadání. Ukazují mi cestu, jak se spojit se svou intuicí. Dávají mi víru a důvěru, že vše v životě má smysl…

Hovořte se stromy se mnou! : “ Co je s tebou, můj strome štěpe, že jsi minulý rok ani o centimetr nevyrostl? “ A strom vám třeba odpoví : “ Trpím hladem, už v loni mi bylo zle a nevšímal sis mne, stojím na hladové půdě, dej mi najíst, napít, dobrý kompost, to mi pomůže.“ Máte na zahradě švestku? Koruna je hustá jako koště. Vyčítavě vyhlíží, jak kdyby volala : “ Toužím po světle a vzduchu. Je mně k zalknutí! Prořež prosím husté větve, vyvětrej a pročisti mou korunu a pak ti přinesu užitek.“ Když máme totiž před sebou hmotný strom, kterého se můžeme dotýkat, nebrání se potom tolik snaze o komunikaci ani materiálně zaměřený mozek, který má naprogramované, že neviditelné a neuchopitelné nemůže být, ani komunikovat. – V případě stromu je to napůl hmotná a napůl nehmotná zkušenost, což je příjemný kompromis. V člověku se to potom tolik nebije, první krůčky jsou snažší a vše co se naučí u stromu, využije i v komunikaci s ostatními bytostmi včetně lidí. A také lepšímu soucitu a empatii

Že jsou stromy nebo rostliny němé? Nejsou! Jednou jeden krásný, mladý buk pověděl ženě, na její otázku, proč se nemůže stále sama uzdravit : “ Tvoje matka je i mou matkou, pečuj o ni a uzdravíš se! “


Napsat komentář